Jako první stane na našem pomyslném pranýři nepovedený letní reparát ředitelství Národního divadla, tj. mozartovská pamětní deska na Stavovském divadle. Je to vskutku povedená příprava aktérů agentážní akce „Mozart 2006“ na rok velkého mozartovského jubilea !

Na tiskové konferenci, konané dne 30.března 2005, k níž zaujímáme stanovisko na jiném místě našich webových stránek, mi ředitel Národního divadla arch. Daniel Dvořák vzal slovo ve chvíli, kdy jsem chtěl upozornit na některé trapné jevy v rámci pražského vztahu k mozartovskému fenoménu a začal jsem poukazem na letitou ostudu, pořízenou ředitelstvím Národního divadla přímo u vchodu do Stavovského divadla. Jedná se o mozartovskou pamětní desku, jejíž textaci vymýšlel nějaký hlupák a na níž byla navíc po léta trapná chyba: v názvu Mozartovy opery La clemenza di Tito chybělo „a“ ve slově „clemenza“. Národnědivadelní Pražané prostě připsali Mozartovi opera La clemenz di Tito a po léta si tento lapsaus nenechali vymluvit.

Na začátku nové divadelní sezóny můžeme s potěšením konstatovat, že o trapné chybě informovaný pan ředitel arch. Dvořák dal pokyn, aby byla odstraněna. Ale žel, zřejmě si dal o věci referovat jen nějakým nepečlivým podúředníkem v architektuře, který je moc slabý v češtině, a maje mnoho jiných obchodních povinností si nevšiml, že deska se ani v nové podobě nepovedla, ba že je to ještě horší než dříve !

Podívejte se s námi na tu dnesku v dnešní podobě:

V první polovině mnohomluvného textu, hodného pera upovídaného osvětáře či prosťáčka lokálpatriota, čteme :

„W.A.Mozart (1756-1791) byl v tomto divadle svědkem triumfálního úspěchu své opery Figarova svatba v lednu 1787 a řídil zde světové premiéry svých oper Dona Giovanniho (29. října 1787) a La clemenza di Tito (6. září 1791) komponované pro Prahu.“

Cože to Mozart komponoval pro Prahu ? Z uvedené věty vyplývá, že nikoliv opery (to by na desce muselo stát „… komponovaných pro Prahu“), ale „světové premiéry svých oper“! Mozart je tedy dnes v Praze uctíván jako „skladatel světových premiér“…

Není to vskutku dokonalá ukázka toho, jak (někteří) Pražané roku 2005 Mozartovi rozumějí ?!

A když už jsme u této desky, která očividně potřebuje výrobu třetí verze, požádejme nadúředníky v hudbě, pověřené v současnosti správou Národního divadla, aby dali dělat úplně novou desku s úplně novým, mnohem kratším textem, který bude přeložen alespoň do jednoho, lépe do dvou světových jazyků.

Tomislav Volek

PS z 10. 11. 2005

V krátké doušce, která už se netýká Mozarta, si dovolíme decentně upozornit na jiný lapsus ředitelství Národního divadla, který už delší dobu „zdobí“ každou 2. stránku časopisu Národní divadlo. Jsou zde vždy znovu k vidění snímky Národního a Stavovského divadla s těmito popiskami: „Národní divadlo (z. 1868)...“ a „Stavovské divadlo (z. 1781)...“. Písmeno „z.“ nemůže znamenat nic jiného než „založeno“ a čtenář tudíž jen zaúpí: co to je zase za nesmysl ? Začne hledat vysvětlení těch podivných dat: v případě Stavovského divadla může rok 1781 znamenat jen započetí stavby. V historii Národního divadla je rok 1868 spojen s položením základního kamene. Jestli vydavatelé časopisu považují za klíčové datum historie velké kulturní instituce rok zahájení stavby její budovy a ne rok, kdy se v ní začalo hrát, pak jde skutečně o „výpon sil myslivých“. A pak: jak to ladí dohromady s údajem na téže stránce časopisu, že v Národním divadle probíhá 123. sezóna ?

tv