S blížícím se velkým mozartovským jubileem v roce 2006 začíná i konjunktura nedouckých textů, v mnoha případech jen parazitujících na jménu, životě a díle velkého genia.” To jsme na našich stránkách konstatovali už v první větě stati o mozartovských dezinterpretacích, jak je přinesl rozhlasový pořad V. Reittererové. A je to tady, s lednem 2006 vpadla hejna nevzdělaných psavců na mozartovské pole v denících, týdenících i v magazínech. Podřadné texty na téma Mozart se na nás jen valí. Jejich autory jsou převážně mladí lidé, kteří zřejmě žijí v představě, že o geniálním tvůrci a jeho tvorbě lze psát jen na základě slovníkových údajů a prolistování jedné laciné knížky v češtině. A jakou kulturní povědomost mají asi vedoucí rubrik a šéfredaktoři v oněch listech, když dají souhlas k publikování takových textů ?!

Nesmyslů je v dotyčných novinářských textech tolik, že jsme nuceni pro jejich pranýřování a korigování pořídit samostatnou rubriku. Neplánovali jsme ji a nemáme nejmenší chuť a potřebu se nekvalifikovaností tohoto druhu obírat, ale poté, co jsme na jeden z těchto malérů upozornili redakci ctihodných Lidových novin a ona vůbec nereagovala, neprojevila sebemenší zájem publikované nesmysly opravit, nezbývá než z důvodů duševní hygieny a uchování určitého kulturního standardu v české publicistice takovou rubriku zřídit.

Když tak neučiníme my, tak kdo ? Snad agentura BVA International, která si pod patronací dvou vysokých politických představitelů naší země - prezidenta republiky a primátora hl. m. Prahy - osobuje právo řídit mozartovské oslavy v roce 2006 ? Tato komerční firma nemá mezi svými pracovníky jediného, který by o Mozartovi něco věděl, a ve svých textech produkuje chybu za chybou. S ohledem na to, jak si počíná, už několik hudebních historiků odmítlo její nabídku ke spolupráci. A protože my - Mozartova obec - jsme ji za její podřadné výkony kritizovali, tak už nás nezve na tiskové konference o akcích v rámci mozartovského jubilea ! (To připojujeme pro informaci těch novinářů, kteří se nás telefonicky a jinak dotazovali, proč jsme nebyli 11. ledna na tiskové konferenci v Národním divadle.) Jakmile si ověříme, že zmíněná agentura koná své akce i za peníze ze státního rozpočtu, pokusíme se hájit zájmy mozartovského kultu v této zemi i cestou úřední.

Jako zahajovací materiál nové rubriky přetiskujeme náš dopis redakci Lidových novin. Jejich pracovnici a současně letité studentce muzikologie na Univerzitě Karlově Ditě Hradecké, která měla mít už z profesionálních důvodů jako první v redakci zájem o nápravu svých omylů, navrhujeme z oboru ”mozartologie” známku “neprospěla”. Práce z oboru, šířící dezinformace, vyžaduje - v zájmu společnosti - nápravu. Jestliže autor dezinformace brání nápravě, počíná si nemorálně a proti zájmu obce. V oboru zasluhuje diskvalifikaci.

*

Když Dita Hradecká v příloze Orientace (!) napsala, že „o skutečném Mozartovi toho dnes víme (anebo chceme vědět ?) překvapivě málo“, použila neprávem plurál maiestaticus. Jak dokazuje její text, málo toho ví ona a jí podobní, věci znalý autor by do Orientace napsal úplně jiný text. Právem by mohl např. napsat, že v případě žádného jiného skladatele 18. století není známo tolik životopisných fakt a jeho dílo není zachováno a publikováno v takovém rozsahu jako v případě Mozartově. Nejnovější souborná kritická edice díla má 130 svazků plus svazky edičních komentářů, k 7 svazkům komentované korespondence se řadí 4 svazky dalších písemných a ikonografických dokumentů. Vedle toho existují desítky let řady specializovaných ročenek typu Mozart-Jahrbuch, Acta Mozartiana, Mozart-Studien atd., kolem nichž se soustředí mezinárodní výzkum. Přesto musíme na zahájení mozartovského jubilejního roku číst v ctihodném listu nesmysly z pera studentky muzikologie o „kopanci od arcibiskupa“, o potřebné „změně image“ skladatele, který prý byl ve skutečnosti „nevyzrálý, urážlivý marnotratník“, jemuž „jeho akademie vynášely závratné sumy“ ! To musel být ale hlupák, že je přestal pořádat, viďte paní Hradecká… Máte však alespoň skromné povědomí o tom, kolik tehdy musel pořádající hudebník ve Vídni při přípravě takové akademie zaplatit za rozpis partitury jedné symfonie do nástrojových hlasů, aby se vůbec mohlo hrát ? Hradil snad za Mozarta tyto výdaje nějaký Vídeňský hudební fond ? A proč se chcete při charakteristice Mozarta rozhodovat jen mezi dvěma póly lidských prosťáčků: buď „rozmazlený, nevyzrálý“ nebo „Bohem políbené věčné dítě“ ? - Problémy včerejška i dneška s Mozartem jsou pro vědce i hudebníky jinde: o Mozartovi zná už věda i hudebníci skutečně mnoho, ale to nejnesnadnější je pro nás obyčejné smrtelníky dosáhnout ve všech případech až do těch výšin geniovy tvorby.

Tomislav Volek